|
|
Svět kýče a možnosti Ecovy sémiotiky masové komunikace
Sedláková, Anna ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá fenomén kýče. Jedním z cílů práce je představit významné teorie (H. Brocha, M. Kundery, P. Rezka a T. Kulky) a dále je analyzovat ve vztahu k ústřední koncepci Umberta Eca, který definuje kýč jako komunikaci. Kýč podle něj neurčují jen strukturální vlastnosti díla, ale i záměr, s nímž ho autor tvoří a způsob, s nímž k dílu později přistupuje publikum. Práce se tedy pokouší zaměřit pozornost nikoliv na kýč jako na definici určitého typu objektu a jeho estetické hodnocení, ale na postoje a interpretace, které objekty i myšlenky v kýč proměňují. Dalším cílem práce je popsat možný posun v pojetí kýče v souvislosti se změnami, které přinesl věku nových médií, a které radikálně mění způsob komunikace i nastavení společnosti. Tyto změny nahrávají využívání kýče, emocionálnímu i zjednodušujícímu přístupu k informacím, a kýč se tak ve svém širším pojetí stává fenoménem aktuálním a všudypřítomným. Kromě charakteristiky nových médií využívá práce koncept kyberkultury Pierra Lévyho i teorii tekuté doby Zygmunta Baumana. V závěru se předložená práce pokouší nastínit důležitost způsobu, jakým ke kýči jakožto příjemci a případně tvůrci sdělení, přistupujeme.
|
|
|
Systém klasifikace popisů společnosti v období ústupu od postmodernismu
Krčil, David ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací a klasifikací deskriptivních teorií, které usilují o popsání stavu západní společnosti a kultury ve 21. století. V tomto kontextu je nejčastěji skloňovaným slovem "postmodernismus", což je dnes dle mnoha myslitelů již pojem, který ztrácí svou schopnost společnost popsat, nebo ji dle jiných dokonce ani nikdy plně neměl. Tato práce se zabývá právě těmi teoriemi, které mají být buď nástupci postmodernismu, nebo jeho náhradou. Výzkumnou otázkou práce bylo stanoveno, zda je možné najít mezi zvolenými teoriemi styčné plochy, na základě kterých je lze roztřídit do hyperonymních skupin (metapopisů) pro zmapování myšlení o historické etapě Západu ve 21. století. Klasifikace tohoto rázu je potenciálně užitečná pro vytvoření mapy dnešního uvažování o společnosti a vytyčené kategorie jsou pak dále ze své podstaty otevřené pro rychlé propojení nově vznikajících teorií, či těch v této práci nezahrnutých, k jim podobným popisům společnosti díky čemuž lze porovnat jejich poznatky. Pro položení základů tohoto účelu byly vybrány teorie metamodernismu Timothea Vermeulena a Robina van den Akkera, post postmodernismu Jeffreyho Nealona, digimodernismu Alana Kirbyho, tekuté modernity Zygmunta Baumana a hypermodernity Gillese Lipovetského a Simona Gottschalka. Byla provedena jejich...
|
|
| |
|
|
Vliv smartphonů na partnerské vztahy v ,,tekuté modernitě"
Majorosová, Eva ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Supa, Markéta (oponent)
Předmětem diplomové práce je problematika vlivu smartphonů na partnerské vztahy. Práce si klade otázku, jak konkrétně smartphony ovlivňují partnerský život. První část diplomové práce je zaměřena na literární rešerši, v níž jsou představeny klíčové studie zabývající se obdobným tématem jako provedený výzkumný projekt. Následují kapitoly, které se zabývají vlastním výzkumem. Metodologická východiska práce tvoří hloubkové rozhovory doplněné o dotazníkové šetření. Jádro práce představuje popis výzkumných otázek, výzkumného vzorku, procesu analýzy a interpretace výsledků výzkumných rozhovorů a dotazníkového šetření. Zjištěné výsledky byly v textu interpretovány v kontextu vybraných teoretických konceptů. Zejména se jedná o koncepty Tekutá modernita / Tekutá láska vypracované Zygmuntem Baumanem a iDisorder od Larryho Rosena. Cílem práce bylo zjistit, jaký je vliv smartphonů na seznamování s potenciálním partnerem, následně na vztah samotný a v neposlední řadě na případný rozchod.
|
|
|
Svět kýče a možnosti Ecovy sémiotiky masové komunikace
Sedláková, Anna ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá fenomén kýče. Jedním z cílů práce je představit významné teorie (H. Brocha, M. Kundery, P. Rezka a T. Kulky) a dále je analyzovat ve vztahu k ústřední koncepci Umberta Eca, který definuje kýč jako komunikaci. Kýč podle něj neurčují jen strukturální vlastnosti díla, ale i záměr, s nímž ho autor tvoří a způsob, s nímž k dílu později přistupuje publikum. Práce se tedy pokouší zaměřit pozornost nikoliv na kýč jako na definici určitého typu objektu a jeho estetické hodnocení, ale na postoje a interpretace, které objekty i myšlenky v kýč proměňují. Dalším cílem práce je popsat možný posun v pojetí kýče v souvislosti se změnami, které přinesl věku nových médií, a které radikálně mění způsob komunikace i nastavení společnosti. Tyto změny nahrávají využívání kýče, emocionálnímu i zjednodušujícímu přístupu k informacím, a kýč se tak ve svém širším pojetí stává fenoménem aktuálním a všudypřítomným. Kromě charakteristiky nových médií využívá práce koncept kyberkultury Pierra Lévyho i teorii tekuté doby Zygmunta Baumana. V závěru se předložená práce pokouší nastínit důležitost způsobu, jakým ke kýči jakožto příjemci a případně tvůrci sdělení, přistupujeme.
|
|
|
Prokrastinace a organizace času u studentů vysokých škol
Trešlová, Debora ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Šrám, Kristián (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prokrastinací a organizací času u studentů vysokých škol. Konkrétně se zaměřuji na pět studentů z Fakulty sociálních věd, pět studentů z 2. lékařské fakulty a pět studentů z Právnické fakulty. Všechny zmíněné fakulty jsou součástí Univerzity Karlovy v Praze. Cílem mé práce bylo zjistit, co nám prokrastinace a organizace času říká o trendech současné společnosti, a jak souvisí s její proměnou. Data byla shromážděna pomocí polostrukturovaných rozhovorů a následně analyzována pomocí tematické analýzy. Vzniklých šest kategorií ukázalo, že studenti nejčastěji prokrastinují, pokud si nejsou jisti zadáním práce, studovaným oborem či celkově nemají jasně stanovené životní cíle. Studenti si čas povětšinou neorganizují, jejich každodenní aktivity se odvíjejí podle jasně definovaných hodin v práci či ve škole. Dále při jejich prokrastinačním chovaní hrají významnou roli i komunikační technologie, konkrétně Facebook a jiné sociální sítě. S využitím knihy Tekutá modernita Zygmunta Baumana dávám zjištění do kontextu se společenskou proměnou v rámci přechodu z pevné modernity na modernitu tekutou.
|
host ::
RSS.